Přeskočit na hlavní obsah
  1. Předměty/

Státověda

Celý název: Státověda

Základní informace
#

KódHPOP3044
SemestrZimní
Kredity4
Rozsah2/2 (přednáška/seminář)
ZakončeníZkouška (Zk)
GarantJUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.
KatedraKatedra ústavního práva (22-KUP)
SISHPOP3044

Vyučující: doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. · JUDr. Jakub Dienstbier, Ph.D. · JUDr. Jakub Drahorád · JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D. · JUDr. Jan Grinc, Ph.D. · JUDr. Jakub Hodulík · JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D. · JUDr. Filip Jelínek, M.Jur. · JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D. · prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. · JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. · doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. · Mgr. Daniel Slanina · Mgr. Bc. Pavlína Vážanová

Navazující předmět: Ústavko I (HPOP3041, LS) — doporučeno absolvovat Státovědu nejprve

Materiály
#

Nahrávky přednášek
#

Záznamy přednášek z předchozích akademických let — viz celý přehled nahrávek.

Zatím nejsou k dispozici žádné nahrávky.

O předmětu
#

Státověda je „vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury a funkcí státu, možných způsobů jeho uspořádání a původu a vývoje jednotlivých institutů, které charakterizují stát a jeho vztah k obyvatelstvu, k jednotlivci a k občanovi. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a utváří.

Cílem studia není pouze naučit se určité pojmy, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje. Studenti průběžně studují předepsanou literaturu a zpracovávají úkoly zaměřené na porozumění látce.

Osnova
#

  1. Stát a jeho vývoj. Moderní stát. — suverenita státu v kontextu globalizace a regionalizace
  2. Princip dělby moci — projevy a alternativy; struktura a organizace mocí
  3. Teorie ústavy. Konstitucionalismus.
  4. Demokratický právní stát — principy a pojetí v současném světě
  5. Stát a jednotlivec — ochrana lidských práv; státní občanství
  6. Volby — volební právo a volební systémy
  7. Parlamenty. Parlamentarismus.
  8. Hlava státu. Výkonná moc.
  9. Soudy — struktura soudů; principy spravedlivého procesu
  10. Stát mezi státy — globalizace; evropeizace
  11. Stát a jiné struktury moci — církve, politické strany, zájmové skupiny

Požadavky k zakončení
#

Zkouška (Zk) — písemná
#

  • Forma: písemný test, 60 minut, bez pomůcek
  • Obsah testu:
    • 4 otevřené otázky na státovědné pojmy nebo instituty — max. 12 bodů
    • 1 úloha esejového typu — max. 8 bodů
    • Celkem: max. 20 bodů z testu
  • Seminární aktivita: vedoucí semináře může udělit 0, 2 nebo 4 bonusové body přičítané k výsledku testu; 4 body dostane nejvýše 20 % studentů v skupině
  • Celkové hodnocení (test + seminář, max. 24 bodů):
BodyZnámka
20–241 (výborně)
16–192 (velmi dobře)
12–153 (dobře)
0–114 (neprospěl/a)
  • Termíny: student má právo na 3 pokusy (původní + 2 opravné)

Doporučená literatura
#

Tato sekce bude automaticky aktualizována po integraci SIS scraperu. Aktuální seznam viz SIS HPOP3044.

Základní (povinná):

  • Reschová, J.; Kindlová, M.; Grinc, J.; Preuss, O.; Antoš, M. — Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Wolters Kluwer. Praha. 2019.
  • Kysela, J. — Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Leges. Praha. 2014. (str. 198–253)
  • Hamilton, A.; Madison, J.; Jay, J. — Listy Federalistů. Univ. Palackého. Olomouc. 1994. (listy č. 10, 14, 51, 78)
  • Nicholson, R.; Grant, T. D. — Theories of State Recognition. In: Visoka, G. et al. (eds.) Routledge Handbook on State Recognition. 2020. (str. 25–36)
  • Rozsudek SDEU (velký senát) ze dne 29. 5. 2025, C-181/23, Komise v. Malta
  • Rozsudek ESLP (velký senát) ze dne 8. 4. 2021, Vavřička a ostatní v. ČR (č. 47621/13), body 11–93, 160–209, 258–311

Rozšiřující (nepovinná):

  • Filip, J.; Svatoň, J. — Státověda. 5. vyd. Wolters Kluwer. Praha. 2011.
  • Holländer, P. — Základy všeobecné státovědy. 3. vyd. Aleš Čeněk. Plzeň. 2012.
  • Klíma, K. — Státověda. 2. vyd. Aleš Čeněk. Plzeň. 2011.
  • Pavlíček, V.; Jirásková, V. a kol. — Ústavní právo a státověda. 3. vyd. Leges. Praha. 2021.
  • Antoš, M. — Slavný případ Marbury vs. Madison aktuální i po dvou stoletích. Jurisprudence č. 1/2010.
  • Barber, N. W. — The Principles of Constitutionalism. Oxford University Press. 2018.
  • Sørensen, G. — Stát a mezinárodní vztahy. Portál. Praha. 2005. (str. 65–109)
  • Žák Krzyžanková, K. a kol. — Lidská práva na roz(s)cestí. Auditorium. Praha. 2022.

Na co se soustředit
#

  1. Suverenita státu — Westfálský model, výzvy globalizace a evropeizace, přenos pravomocí na EU
  2. Dělba moci — Montesquieu; horizontální i vertikální dělba; systémy checks and balances
  3. Konstitucionalismus a právní stát — podstatné náležitosti demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR)
  4. Volební systémy — znát základní typy a jejich politické důsledky (Duvergerův zákon)

Doporučená struktura studia
#

  • Základní učebnici Reschová a kol. číst systematicky — pokrývá celou osnovu.
  • Přečíst přidělené pasáže Listin federalistů a Kysely — jsou součástí povinné literatury a zkoušejí se.
  • Judikáty (Malta, Vavřička) prostudovat jako příklady aplikace státovědných institutů v praxi.
  • Seminář je klíčový: až 4 bonusové body (ze 24 možných) mohou rozhodnout o klasifikaci.